Národní přírodní rezervace Králický Sněžník leží na území krajů Pardubického a Olomouckého. Vlastní rezervace zahrnuje horu Králický Sněžník a malou část západního hřebene Malého Sněžníku. Je považována za nejcennější přírodní lokalitu ve východních Čechách.

Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko-moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na "Sněžku Kralickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.

Pro potřeby turistiky byla v letech 1895–9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy"/dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.

Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů (Mléčný a pramenu v Pacltově jeskyni a Tvarožných děr) Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene. Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn, ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r. 1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.