Právě se nacházíte:

Králický Sněžník

Nepsaný symbol Králického Sněžníku

Drsné podnebí při vrcholu Králického Sněžníku odsoudilo k zániku téměř všechny objekty, které tu byly vybudovány. Již ve druhé polovině 19. století vlivem podnebí a lidského vandalismu zanikla pyramida, kterou v roce 1843 dala vybudovat majitelka kladské části Sněžníku nizozemská princezna Mariana na paměť výstupu svého otce, nizozemského krále Wilhelma Friedricha, na vrchol hory.

V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena i srubová chata "U pramene Moravy" /dříve Lichtenštejnova/ postavená v roce 1912 odborem německého turistického spolku ve Starém Městě. Nedlouho po tom v roce 1973 byla odstřelena i kamenná rozhledna na polské straně Sněžníku, postavená kladským turistickým spolkem v roce 1899, protože se postupně rozpadala a kameny vypadávající ze zdiva ohrožovaly návštěvníky.

Posledním osamělým objektem, který tu dosud stojí, je neveliká plastika slona, postavená na pylonu z kamenných kvádrů. Ale i ta už nese stopy drsného podnebí a vandalismu. Povrch dříve hladce opracované žulové plastiky je nyní zvětralý, ocas slona je uražen a pylon musel být zpevněn dvěma vysokými betonovými patkami. Postupem doby se stala socha slona dokonce jakýmsi symbolem Králického Sněžníku, avšak ani v odborné ani v populární turistické literatuře se nedočteme, jak se tato socha na Sněžník vůbec dostala. V povědomí turistů jsou o tom sice nějaké dohady, např. že slon je vlastně hraniční kámen, že sochu postavili absolventi německého gymnázia v Šumperku nebo dokonce je historie vzniku slona spojována s památníkem nizozemského krále. Skutečný původ slona na Králickém Sněžníku je však docela jiný.

Od roku 1922 působil jako nájemce chaty na Králickém Sněžníku MUDr. Oskar Gutwinski, který s podlomeným zdravím po frontových taženích v první světové válce a po italském zajetí zanechal své praxe zubního lékaře v Šumperku. Byl to velký znalec Jeseníků a vynikající lyžař, žák a přítel Mathiase Zdarského – zakladatele rakouské, tzv. lilienfeldské lyžařské školy s dlouhými lyžemi a jednou holí. Gutwinski sám organizoval a vedl řadu lyžařských kurzů, byl předním propagátorem lyžování v Jeseníkách a zakladatelem německého lyžařského klubu na severní Moravě /Skiklub Nordmährens/. Za krátkou dobu působení na Králickém Sněžníku se mu podařilo z chaty vybudovat prvotřídní horský hotel, centrum nejen turistiky a lyžování, ale i společenského a kulturního života. Tehdy se tu scházela i skupina mladých umělců a literátů, jejichž vůdčí osobností byl šumperský rodák Kurt Hallegger, člen pokrokové pražské skupiny Pražská secese /Prager secesion/, která se pokoušela na kulturním poli sblížit Čechy i Němce v Československu. Dalšími členy skupiny byli nadaní mladí umělci, jako významný grafik Franz Urban /rodák z Frankštátu – Nového Malína/, malíři Josef Eberhard Karger, Karl Eickhoff a další. Při svých setkáních a večerních posezeních si oblíbili tehdy populární melodickou píseň "V ještědském údolí kvete šeřík"/In Jeschental da blüht der Flieder/. Podle ní si dali název Jescher a jako svůj symbol si vybrali šeřík. Později se jim však nelíbilo, že svůj název spojují s Ještědem, když jezdí na Králický Sněžník. Při nějaké příležitosti si všimli , že když kýchá slon, zní to jako "ješ". A tak si sice jméno ponechali, odvodili je však od kýchání slona, kterého přijali za svůj symbol a navzájem se potom pozdravili pozdravem „ješ“.

V roce 1932 vzpomněli umělci 10. výročí vzniku skupiny po svém. Poblíž chaty postavili svůj symbol – sochu slona. Autorem návrhu byla sochařka Amei Halleggerová, manželka Kurta Halleggera, realizaci provedla kamenická firma Förster ve Zlatých Horách /dříve Cukmantl/.

Žulová plastika slona je dnes nepsaným symbolem Králického Sněžníku.
 

Akce

<< březen / 2021 >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

Nezapomeňte navštívit

„Projekt Rozšíření portálu turistické oblasti Králický Sněžník – Snieznik, I.etapa je
spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis“

Informační centrum turistické oblasti Králický Sněžník - Evropský dům, Dlouhá 353, 561 69 Králíky, tel.: +420 465 323 150, e-mail: info@kralickysneznik.net, www.kralickysneznik.net