Králický Sněžník



Národní přírodní rezervace Králický Sněžník leží na území krajů Pardubického a Olomouckého. Vlastní rezervace zahrnuje horu Králický Sněžník a malou část západního hřebene Malého Sněžníku. Je považována za nejcennější přírodní lokalitu ve východních Čechách.

Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko-moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na "Sněžku Kralickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.

Nejcennější partie pohoří Králického Sněžníku na české straně státní hranice leží v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník, jenž je se svou rozlohou 1.708 ha třetí největší rezervací v ČR.

Předmětem ochrany jsou přirozené lesní porosty tvořené především společenstvy horských, podmáčených a rašelinných smrčin, acidofilních a květnatých bučin, suťových lesů a olšin; přirozená bezlesí tvořená především společenstvy arktoalpínských trávníků, lavinových drah s vysokostébelnými nivami, acidofilní vegetace alpínských drolin, acidofilní vegetace alpínských skal a štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin; mokřady tvořené především společenstvy vrchovištních rašelinišť, pramenišť a potočních niv; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin zejména zvonku vousatého a řeřišnice Opizovy, včetně jejich biotopů.



Po stránce geologické patří území Králického Sněžníku do západosudetské oblasti Českého masívu. Je tvořeno metamorfity orlicko-sněžnického krystalinika. Na geologické stavbě se podílejí krystalické horniny (zejména krystalické břidlice) dvou dílčích jednotek.

V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy se nachází řada krasových útvarů, jako jsou jeskyně (Tvarožné díry, Patzeltova jeskyně, Mramorové jeskyně), ponory (potok Poniklec, okolí Mramorového lomu) a vyvěračky (Mléčný pramen, vývěrová jeskyně Kančí díry, pramen Nesselbrunnen, okolí Mramorového lomu), škrapy v údolí Kamenického potoka.

V systému sudetských pohoří má Králický Sněžník bližší vztahy k Hrubému Jeseníku než ke Krkonoším. Ukazuje to zastoupení takových prvků jako je koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina), ovsíř dvouřízný (Avenula planiculmis), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a zvonek vousatý (Campanula barbata), které rostou v Jeseníkách, ale v Krkonoších chybí. Podobně jako v Jeseníkách zde přirozeně chybí kleč.

Proti Orlickým horám je Králický Sněžník charakterizován skupinou druhů, vyskytujících se obvykle až nad horní hranicí lesa např. sítina trojklaná (Juncus trifidus), havez česnáčková (Adenostyles alliariae), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), j. alpský (H. alpinum), ostřice Bigelowova (Carex bigelowii), prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora).

Mezi význačné fytogeografické prvky Králického Sněžníku patří řeřišnice hořká Opizova - Cardamine amara subsp. opizii (Krahulec 1974).



Příroda v okolí Králického Sněžníku







Králický Sněžník, z.ú. Velké náměstí 5, 561 69 Králíky

E-mail: info@kralickysneznik.net
www.kralickysneznik.net