Pěchotní srub StM-S 33 je poměrně atypický. Ani ne tak svou výzbojí a půdorysem, jako spíše kombinací své odolnosti a umístění. Jedná se totiž o objekt postavený v odolnosti 2 (arabská 2), přičemž je umístěn v terénním zlomu mezi dva mohutné objekty odolnosti II (římská II) - StM-S 32 a StM-S 34.

Úkolem oboustranného pěchotního srubu číslo 33 bylo svou palbou pokrýt tzv. hluchá místa, tj. prostory kam nedosáhly palby sousedních objektů z důvodu výše zmíněného terénního zlomu.

Vzhledem ke své malé odolnosti byly půdorys, výstroj a výzbroj a objektu značně zjednodušeny. Objekt měl minimun vnitřních cihlových příček, jeho hlavní výzbroj tvořila dvě dvojčata těžkých kulometů vz. 37 a do stropní desky měl být osazen pouze jeden pancéřový zvon odolnosti 2 určený pro lehký kulomet vz. 26. Objekt je dvoupatrový, přičemž obě patra nespojuje schodiště jak je zvykem u objektů "římské" odolnosti, ale pouze žebřík. Bezprostřední obranu objektu měly zajišťovat celkem 4 lehké kulomety umístěné ve střílnách "pod betonem".

V září 1938 byl objekt jedním z nejdokončenějších objektů na Staroměstsku. Venkovní omítky a vnitřní cihlové příčky byly dokončeny, terénní práce v okolí objektu byly ve stádiu značné rozpracovanosti. Zvon, stejně jako na všech postavených objektech ŽSV I, nebyl osazen.

Za okupace německá armáda vythla obě střílny pro dvojčata těžkých kulometů.

V současnosti je objekt rekonstruován a provozován jako muzeum československého opevnění.